Lenky psí blog

30.03.11 Porth z Jenive

Portík je od neděle u nás doma sám. Odjel mu i poslední bráška a tak na zlobení, loužičkování a dovádění zbyl jen on. Samozřejmě, že ve veliké bedně se mu samotnému zůstat nechtělo, takže se i na spaní přesunul do kuchyně. A z kuchyně se pak přesouval dál. V pondělí šel s mým tatínkem zkontrolovat oldřichovské fotbalové hřiště, uklidit kabiny, povozit se na smetáku, roznést několik párů starých kopaček a po té náročné šichtě nám pak celé odpoledne prospal. V úterý ráno jsem ho v šest hodin popadla, šoupla do auta a jelo se do práce... Úplně v pohodě zvládl podzemní garáže s namačkanými auty plech na plech, provoněné pachem pneumatik, oleje a výpary benzínu, cestu výtahem do vyšších pater snad ani nevnímal a vrčení kopírek a vyzvánění telofonů ho hned uspalo. Ten, kdo ho přišel obdivovat, byl zklamaný. Porth spal a spal. V poledne jsem ho vynesla na sluncem prohřátou ulici a šlo se na vodítku do parku. Běhal, válel se v trávě a čmuchal vše zajímavé. Cestou zpátky nás těsně míjela houkající sanita a Portík si jen sedl a sledoval její jízdu. Byl jak u vytržení a krk měl jak žirafátko. V kanceláři pak zalezl pod stůl a zase hned usnul. Zajímala ho až cesta z práce. Portík totiž vyžaduje vození na předním sedadle. Ale dovolím mu to jen občas ;-) Doma jsme se jen otočili, vzali maminku Holly a vyrazili na cvičák ForPes, kde si hrál s dětmi. A vůbec mu nevadilo, že já zatím cvičím s jinými pejsky. A aby toho nebylo málo, jela jsem mu také ukázat i cvičák v Soběchlebech. Z přemíry zážitků pak tvrdě prospal celou noc a ráno se zase těšil ke mě do práce. Nemohla jsem ho zklamat ;-)
Vaše Lenka

jít zpět

Správa webu